Plíseň: Tichý nepřítel vašeho domova?

Co je to plíseň

Plísně jsou všude kolem nás - ty malé potvůrky, které ani okem nevidíme. Některé z nich jsou vlastně docela užitečné, třeba když si pochutnáváme na dobrém sýru. Jenže pozor, ne všechny jsou tak neškodné! Představte si, že se jejich miniaturní spory vznášejí vzduchem jako neviditelný prach. Jakmile najdou vlhké místečko, začnou se tam zabydlovat a vytvářet své pavučinky - odborně jim říkáme hyfy. Než se nadějeme, objeví se barevné mapy na stěnách nebo fleky na jídle - zelené, černé, někdy i bílé nebo žluté. Tyhle nezvaní hosté si libují prakticky všude - na chlebu v kredenci, na oblečení ve skříni, na dřevě i na zdech. A když se dostanou k našemu tělu? To pak mluvíme o mykóze. Stačí se nadechnout jejich spor, sáhnout na něco plesnivého nebo mít třeba jen škrábnutí na kůži. Podle toho, jaká plíseň a kam se nastěhuje, můžeme pak mít různé potíže - svědí nás kůže, máme vyrážku, loupe se nám pokožka, těžko se nám dýchá, kašleme nebo jsme pořád unavení.

Typy plísní

Plísně jsou všude kolem nás - jde o drobné houby, které pouhým okem neuvidíme. V přírodě jich najdeme spoustu druhů a každý je něčím specifický. Zatímco některé plísně jsou pro člověka naprosto neškodné, jiné dokážou způsobit nepříjemnosti hlavně lidem s citlivějším organismem. Ti pak mohou začít kašlat, pšíkat nebo je pálí oči. Některé druhy plísní ale umí být pěkně zákeřné - vytvářejí totiž jedovaté látky, kterým říkáme mykotoxiny. Mezi ty nejnebezpečnější patří aflatoxiny, ochratoxiny a trichotheceny. Když se tyto jedy dostanou do jídla a my ho sníme, můžeme se pěkně potrápit. Může nás to pořádně otrávit, oslabit naši obranyschopnost, a v nejhorším případě to může vést i k rakovině. Proto je fakt důležité dávat si pozor, aby se nám doma plísně nerozrostly, a taky správně skladovat potraviny. Jedině tak se můžeme těmto nepříjemným jedům vyhnout.

Vlastnost	Plíseň	Bakteriální infekce
Původce	Houby	Bakterie
Rychlost šíření	Pomalejší	Rychlejší

Příčiny vzniku plísní

Plísně jsou všude kolem nás, i když je nevidíme. Jejich drobné spory poletují vzduchem a usazují se, kde se jim zachce. Aby se jim dařilo, potřebují hlavně vlhko. Nejlépe se jim daří tam, kde je málo čerstvého vzduchu - třeba v nevětraných pokojích, vlhkých koupelnách nebo tmavých sklepech. Teplo je jejich další kamarád. Nejvíc se jim líbí, když je někde mezi dvaceti a třiceti stupni. K životu potřebují taky něco k snědku. Pochutnají si na všem možném - dřevě, papíru, látce, prachu i drobcích jídla. Co je ale důležité vědět - plísně nám můžou pěkně znepříjemnit život. Když vdechneme jejich spory, může nás začít pálit v nose, dráždit ke kašli, štípat v očích nebo svědit kůže. Někteří lidé to mají ještě horší - astmatikům můžou plísně pořádně zkomplikovat dýchání. Proto je lepší plísním předcházet, a když už se objeví, rychle s nimi zatočit.

Příznaky plísňové infekce

Plísně dokážou potrápit člověka různě, záleží na tom, kde se usadí a o jaký druh jde. Když se objeví svědění, zarudlá kůže a nepříjemné pálení, většinou už víme, kolik uhodilo. Kůže se často začne loupat, naskočí vyrážka nebo se vytvoří malé puchýřky. Někdy to může být pěkně nepříjemné - postižené místo začne mokvat a bolí při doteku. Když plíseň napadne nehty, poznáme to podle toho, že změní barvu, zesílí a začnou se lámat. Jakmile máme pocit, že by mohlo jít o plíseň, neměli bychom otálet s návštěvou lékaře. Čím dřív se začne s léčbou, tím lépe se zabrání tomu, aby se plíseň šířila dál a způsobovala další potíže.

Diagnostika plísně

Když se zjišťuje, jestli má někdo plíseň, doktor se nejdřív vyptá na všechny potíže a pacienta pořádně prohlédne. Zajímá ho, jaké má příznaky, jak dlouho už je má, kde se mohl s plísní setkat a jak je na tom celkově se zdravím. Aby se ale s jistotou vědělo, o jakou plíseň přesně jde, většinou se musí udělat laboratorní testy. V laboratoři se dívají na vzorky pod mikroskopem, zkouší plíseň vypěstovat nebo hledají konkrétní známky plísně v pacientových vzorcích. Pod mikroskopem dokáže doktor rozpoznat typické části plísně, třeba její vlákna a výtrusy. Když plíseň nechají v laboratoři růst, poznají ji podle toho, jak rychle roste a jak vypadá. Čím dál víc se taky používají moderní metody jako PCR, které dokážou plíseň rychle a přesně určit. To, jaké testy se nakonec použijí, záleží hlavně na tom, jakou plíseň doktor předpokládá a jaké testy jsou zrovna k dispozici.

Léčba plísňové infekce

Jak na plísně? Záleží hlavně na tom, kde se nachází a jak moc jsou rozšířené. Když máte plíseň na povrchu těla - třeba mezi prsty u nohou nebo na nehtech - většinou stačí použít speciální protiplísňové přípravky. Můžete si vybrat z mastí, krémů nebo laků na nehty, které obsahují látky na hubení plísní. I když už plíseň zmizí, je potřeba v léčbě pokračovat podle doporučení, aby se nevrátila.

Horší je to s plísněmi uvnitř těla. Ty už vyžadují silnější léčbu - většinou tablety nebo injekce pod dohledem doktora. Tyhle léky můžou mít různé vedlejší účinky, proto je důležité být v péči odborníka.

Nesmíme zapomínat ani na prevenci. Základem je udržovat napadená místa v suchu a čistotě. Noste vzdušné oblečení a boty, které dýchají. A nepůjčujte si osobní věci jako ručníky nebo žiletky - plísně se takhle můžou snadno přenést.

Prevence proti plísním

Plísně jsou všude kolem nás - ty maličké houbičky, co je ani okem nevidíme. Některé z nich nám vlastně docela pomáhají, ale jiné nám můžou pěkně zavařit, hlavně když máme alergii nebo nám zrovna neslouží imunita. Když plísně vypustí své spory do vzduchu, citlivější lidé začnou kýchat, pšíkat, kašlat nebo se jim udělá vyrážka. Když jsme plísním vystavení moc dlouho a je jich hodně, může to skončit i něčím horším - třeba problémy s dýcháním nebo astmatem.

Proto je lepší plísním předcházet a udržovat doma zdravé prostředí. Nejdůležitější je hlídat vlhkost vzduchu - prostě často větrat, zvlášť v koupelně a kuchyni, kde je vlhko nejvíc. Taky je potřeba hned utírat každou loužičku nebo orosená okna. Nezapomínejte pravidelně utírat prach a špínu, protože v nich se plísním náramně daří. A když už nějakou plíseň objevíte? Vezměte nějaký účinný čistič a zbavte se jí co nejrychleji.

Domácí prostředky na plísně

Kdo by to byl řekl - plísně jsou pěkná otrava a umí člověku pořádně znepříjemnit život. Naštěstí máme po ruce spoustu běžných věcí z domácnosti, které na ně platí. Bílý ocet je hotový zázrak - stačí ho namíchat půl na půl s vodou a můžete ho použít přímo tam, kde plíseň řádí. Jeho složení totiž plísním vůbec nevoní. Jedlá soda je další šikovný pomocník do party. Udělejte z ní s trochou vody hustší kaši a namažte na problémová místa - nejen že vysaje vlhkost, ale zbaví vás i toho protivného zápachu. Tea tree olej není žádnou novinkou - už dlouho se ví, že účinně bojuje s bakteriemi a plísněmi. Stačí pár kapiček rozmíchat ve vodě a máte skvělý čistič. Jen nezapomeňte - někdy domácí fígle nestačí. Když je plíseň extra vytrvalá, radši se obraťte na někoho, kdo tomu opravdu rozumí.

Plíseň je důkazem, že i v tom nejtemnějším koutě může existovat život, i když ne vždy takový, jaký bychom si přáli.

Božena Němcová

Kdy navštívit lékaře

Plísňové a houbové infekce dokážou pěkně potrápit a někdy to není jen tak. Je fakt důležité vědět, kdy zajít k doktorovi, aby se to rychle vyřešilo a předešlo se zbytečným problémům. Když se u vás objeví něco z toho, co teď řeknu, radši se objednejte k lékaři: buď se to pořád zhoršuje nebo se to ani po týdnu domácího léčení nelepší, nebo se vám plíseň rozlezla po větší části kůže, případně máte oslabenou imunitu. Nezapomeňte, že čím dřív se to podchytí a začne léčit, tím líp se těchhle nepříjemných infekcí zbavíte.

0 Plísně a domácí mazlíčci

Plísně a houby můžou potrápit naše čtyřnohé kamarády úplně stejně jako nás lidi. Tyhle mrňavé potvůrky se nejradši zabydlí tam, kde je teplo a vlhko, a dokážou našim mazlíčkům pěkně zavařit. Plísně se rády vozí vzduchem jako malí padáčkáři a pak přistanou zvířátkům na kůži, do chlupů nebo rovnou do dýchacích cest. Když už se plíseň zabydlí, zvířátko se začne škrábat, kůže mu zčervená, může začít ztrácet srst a postižená místa často nepříjemně páchnou. Jakmile si všimnete, že váš chlupáč není ve své kůži a objeví se tyhle příznaky, nečekejte a zajeďte k veterináři. Doktor zjistí, co za tím vězí, a většinou předepíše speciální protiplísňové léky. Nejlepší je ale problémům předcházet - udržujte pelíšek v suchu a čistotě, ošetřujte každou oděrku a dbejte na to, aby byl váš mazlíček zdravý a fit.

1 Plísně a děti

Naše děti, hlavně ty maličké, jsou často doma, kde můžou přijít do styku s plísní. Tahle miniaturní houbička se zabydlí všude možně, ale nejvíc ji to táhne tam, kde je teplo a vlhko. Plíseň může být pro zdraví našich dětí pěkně zákeřná. Když se její spory rozletí vzduchem, dokážou u dětí spustit různé alergie - začnou jim téct nosy, kašlou, pálí je oči nebo se jim udělá vyrážka. U dětí, které mají astma, může plíseň pořádně zavařit a přivolat záchvat, kdy se jim těžko dýchá. Proto je fakt důležité dávat pozor na jakékoliv náznaky problémů, a když máme podezření na alergii z plísně, raději zajít k doktorovi.

2 Plísně v těhotenství

Těhotenství je nádherné období, ale naše tělo prochází spoustou změn. Bohužel jednou z nich je i větší riziko vaginálních infekcí, hlavně těch způsobených plísní. V pochvě běžně žije kvasinka Candida albicans, která se kvůli hormonálním změnám v těhotenství může přemnožit. Za to může hlavně zvýšená hladina estrogenu, která vytváří pro plíseň ideální podmínky.

Když se plíseň přemnoží, začne to být nepříjemné - svědí a pálí to, oblast pochvy a vulvy může být oteklá a zarudlá. Poznáte to i podle výtoku, který je bělavý, hustý a připomíná tvaroh. I když plíseň přímo neohrožuje miminko, dokáže pěkně potrápit. Pokud se neléčí, může v některých případech vést dokonce k předčasnému porodu.

V těhotenství se můžou objevit i jiné potíže tam dole, třeba bakteriální vaginóza. Jakmile zpozorujete cokoli neobvyklého, zajděte k lékaři. Rozhodně si nekupujte léky sama - některé volně dostupné přípravky by mohly ublížit miminku. Lékař vám předepíše bezpečnou léčbu, která vám pomůže zbavit se plísně a užívat si těhotenství bez zbytečných starostí.

3 Plíseň a oslabená imunita

Plísně jsou zákeřné a nejčastěji útočí na lidi, kteří mají slabší obranyschopnost. Naše tělo se běžně dokáže ubránit různým škodlivým mikroorganismům, včetně plísní, ale jen když je v dobré kondici. Jakmile ale imunita poklesne, plísně toho okamžitě využijí a začnou se nekontrolovaně šířit. Naši obranyschopnost přitom může oslabit ledacos - od běžného stresu a nevyspání až po špatné stravovací návyky nebo vážnější nemoci jako cukrovka či HIV. Lidé s oslabenou imunitou by proto měli být ve střehu a dávat si extra pozor, aby se plísním vyhnuli. Je důležité udržovat domov v suchu a čistotě, vyhýbat se vlhkým místům, kde se plísně často vyskytují, a po kontaktu s rizikovými povrchy si pořádně umýt ruce. Pokud se objeví typické příznaky plísňové infekce - svědění, zarudnutí nebo výtok - neotálejte a navštivte lékaře. Čím dříve se začne s léčbou, tím menší je riziko, že se infekce zhorší nebo přidají další komplikace.

4 Nejčastější mýty o plísních

Plísně - tajemní vetřelci v našich bytech, co nám občas nahánějí strach. Koluje o nich spousta fám a polopravd, zvlášť když přijde řeč na plísňové infekce. Pojďme si rozebrat čtyři nejrozšířenější bludy.

Plíseň je jen ošklivá na pohled. Kdepak! Není to jen otázka vzhledu, ale může pořádně zavařit našemu zdraví. Některé druhy vypouštějí jedovaté látky, které dokážou spustit alergii, dráždit plíce a způsobit další potíže.

Každá plíseň je zdraví nebezpečná. Takhle to není. Plísní je spousta druhů a zdaleka ne všechny nám škodí. Některé dokonce potřebujeme třeba při výrobě sýrů. Ale pozor - i běžné druhy můžou potrápit lidi s oslabenou imunitou nebo alergiky.

Stačí plíseň setřít hadrem. Kéž by to bylo tak jednoduché! Plíseň se často zakousne hluboko do materiálu. Když ji jen otřete na povrchu, problém nevyřešíte. Musíte jít na to důkladněji, jinak se vrátí.

Plísňová infekce se chytí jen při dotyku. Omyl! Může se šířit různě - nejen přímým kontaktem s nakaženým člověkem. Stačí použít stejný ručník nebo oblečení, a máte to taky. Dokonce se můžete nakazit i vdechnutím plísňových spór ze vzduchu.