Intubace: Kdy je nezbytná a co od ní čekat?

Intubace

Zajištění průchodných dýchacích cest je naprosto zásadní pro přežití pacienta v řadě akutních stavů. Intubace, tedy zavedení trubice do dýchacích cest, představuje jeden z nejběžnějších a zároveň nejnáročnějších úkonů v urgentní medicíně. Úspěšná intubace umožňuje kontrolu nad dýcháním pacienta, usnadňuje mechanickou ventilaci a chrání dýchací cesty před aspirací. Správné provedení intubace vyžaduje nejen znalost anatomie dýchacích cest, ale i zkušenosti a znalost různých technik a pomůcek.

Definice intubace

Intubace je lékařský zákrok, při kterém se zavede do dýchacích cest pacienta trubice. Tato trubice, nazývaná endotracheální kanyla, se zavádí ústy nebo nosem a slouží k zajištění průchodnosti dýchacích cest a k usnadnění dýchání. Intubace se provádí v situacích, kdy pacient není schopen dýchat sám, například při bezvědomí, zástavě dechu nebo těžkém úrazu. Zavedení endotracheální kanyly umožňuje lékařům připojit pacienta k ventilátoru, který mu pomáhá s dýcháním. Intubace je invazivní zákrok, který s sebou nese určitá rizika, jako je poškození dýchacích cest, infekce nebo pneumotorax. Proto se provádí pouze v nezbytných případech a pod dohledem zkušeného lékaře.

Intubace: ten okamžik, kdy se plast a lidská tkáň setkávají v křehkém tanci mezi životem a smrtí.

Matyáš Procházka

Indikace pro intubaci

Intubace, tedy zavedení trubice do dýchacích cest, je lékařský zákrok prováděný z různých důvodů. Mezi nejčastější indikace pro intubaci patří selhání dýchání. Pokud pacient není schopen samostatně dýchat nebo je jeho dýchání nedostatečné, intubace umožňuje napojení na ventilátor a zajištění dostatečné oxygenace organismu. Další indikací je ochrana dýchacích cest, například u pacientů v bezvědomí, kdy hrozí vdechnutí žaludečního obsahu nebo krve. Intubace se provádí i během operací v celkové anestezii, aby byla zajištěna průchodnost dýchacích cest a pacient mohl být bezpečně ventilován.

Kontraindikace

Zavedení endotracheální trubice do dýchacích cest je sice často život zachraňujícím zákrokem, ale není bez rizik a existují situace, kdy je jeho provedení kontraindikováno. Absolutní kontraindikace, tedy stavy, kdy intubace není za žádných okolností možná, jsou velmi vzácné. Patří mezi ně například úplná obstrukce dýchacích cest, kdy není možné zavednout trubici ani přes ústa, ani přes nos. Další absolutní kontraindikací je závažné poranění krční páteře, které by mohlo být intubací zhoršeno.



Relativní kontraindikace představují stavy, kdy je nutné intubaci velmi pečlivě zvážit a provést ji pouze v případě, že přínosy převáží nad riziky. Mezi ně patří například krvácení do dýchacích cest, otok hrtanu, poruchy srážlivosti krve nebo těžká deformace obličeje. V těchto případech je nutné zvolit alternativní způsob zajištění dýchacích cest, jako je například zavedení laryngeální masky nebo koniotomie. Před každou intubací je nezbytné důkladně zhodnotit stav pacienta a zvážit všechna rizika a benefity.



Rozhodnutí o intubaci by mělo být vždy učiněno zkušeným lékařem na základě individuálního posouzení stavu pacienta.

Technika intubace

Intubace je lékařský zákrok, při kterém se zavádí trubice do dýchacích cest, konkrétně do trachey (průdušnice). Účelem intubace je zabezpečení průchodnosti dýchacích cest a umožnění umělé plicní ventilace v případě, že pacient není schopen dýchat sám o sobě, nebo je jeho dýchání nedostatečné. Intubace se provádí pomocí laryngoskopu, což je nástroj s osvětleným koncem, který umožňuje lékaři vizualizovat hlasivky a zavést trubici do trachey. Zavedení trubice do dýchacích cest je náročný zákrok, který vyžaduje zkušenosti a znalosti anatomie dýchacích cest. Existují dva hlavní typy intubace: orotracheální intubace, kdy se trubice zavádí ústy, a nazotracheální intubace, kdy se trubice zavádí nosem. Volba typu intubace závisí na individuálních okolnostech pacienta a na zkušenostech lékaře. Po zavedení trubice do trachey je nutné ověřit její správnou polohu, a to poslechem plic a rentgenovým vyšetřením hrudníku.

Vlastnost Intubace Maska s vakem
Zajištění průchodnosti dýchacích cest Vysoká Střední
Riziko aspirace Nízké Vysoké
Potřeba sedace Ano Někdy

Komplikace intubace

Intubace, tedy zavedení trubice do dýchacích cest, je sice často život zachraňující zákrok, ale není bez rizik. Komplikace se mohou objevit jak během samotného zavádění trubice, tak i po intubaci. Mezi nejčastější komplikace patří traumata dýchacích cest, jako jsou poranění zubů, krvácení, otok hrtanu nebo průdušnice. Vzácně může dojít i k vážnějším komplikacím, jako je pneumotorax (přítomnost vzduchu v hrudní dutině) nebo aspirace (vdechnutí žaludečního obsahu do plic). Po intubaci může dojít k zánětu průdušnice nebo zápalu plic, a to zejména u dlouhodobé intubace. Důležité je pečlivé sledování pacienta po intubaci a včasné rozpoznání a léčba případných komplikací. Riziko komplikací se zvyšuje u pacientů s anatomickými odchylkami dýchacích cest, u obézních pacientů nebo u pacientů v bezvědomí. Před intubací je proto nezbytné důkladné zhodnocení stavu pacienta a volba vhodné techniky intubace.

Extubace

Extubace je proces odstranění endotracheální trubice z dýchacích cest pacienta. Jedná se o opak intubace, tedy zavedení trubice do dýchacích cest. Extubace se provádí, jakmile pacient již nepotřebuje podporu dýchání nebo je připraven dýchat samostatně. Před extubací lékař zhodnotí pacientovo vědomí, sílu dýchacích svalů a další faktory. Pacient by měl být schopen dýchat sám, kašlat a chránit si dýchací cesty před vdechnutím. Samotný proces extubace je rychlý. Lékař nejprve odsaje sekrety z dýchacích cest a poté opatrně vytáhne trubici. Po extubaci je pacient pečlivě sledován, zda nedochází k otokům dýchacích cest nebo jiným komplikacím. Extubace je důležitým krokem v procesu odpojování pacienta od umělé plicní ventilace. Správné načasování a provedení extubace je zásadní pro zajištění bezpečnosti pacienta a minimalizaci rizik komplikací. V některých případech může být nutné extubaci odložit nebo provést alternativní postup, například tracheostomii, pokud existují obavy ohledně schopnosti pacienta dýchat samostatně.

Shrnutí

Intubace je lékařský zákrok spočívající v zavedení endotracheální trubice do dýchacích cest, konkrétně do trachey. Tento postup se provádí z různých důvodů, primárně však slouží k zajištění průchodnosti dýchacích cest a umožnění umělé plicní ventilace u pacientů, kteří nejsou schopni dýchat samostatně. Mezi nejčastější indikace k intubaci patří závažné stavy ohrožující dýchání, jako je bezvědomí, těžké astmatické záchvaty, závažné infekce dýchacích cest, úrazy hrudníku a další. Intubace je komplexní zákrok vyžadující zkušenosti a odbornost lékařského personálu. Před samotnou intubací je pacient obvykle uveden do umělého spánku a je mu podána svalová relaxace. Následně lékař zavede endotracheální trubici ústy nebo nosem do trachey. Správná poloha trubice je ověřena poslechem plic a rentgenovým snímkem hrudníku. Zavedení endotracheální trubice je spojeno s určitými riziky a komplikacemi, jako je poranění dýchacích cest, krvácení, infekce nebo pneumotorax. Proto je nezbytné, aby intubaci prováděl zkušený lékař a aby byl pacient po celou dobu zákroku pečlivě monitorován.

Publikováno: 07. 11. 2024

Kategorie: zdraví